V tomto domě bydlí jeden člověk, je to žena...
...a jistě všichni poznáváte...
...Bellu Goth.
Nevím, zda je všem znám její příběh...Na začátku
všeho bylo setkání s Mortimerem Goth.
Tento muž jí zprvu připadal citově nezajímavý, příliš usedlý, ale vzhledově se jí líbil. V té době byli oba ještě mladí dospělí a setkali se v některém z vysokoškolských center. Ona byla všemi obletovaná a oblíbená kráska a on takový pravý opak. Bella chodila tancovat na diskotéky a vymetala bary se svými přáteli a Mortimer navštěvoval maximálně tak kavárny, kde hrával kulečník a oddával se poslechu jazzu. Nikdo z jejich okolí tenkrát nemohl pochopit, jak se ti dva vlastně dali dohromady, ačkoliv přece říká se, že protivy se přitahují.
Ale fakt je ten, že si oba navzájem předali něco ze své umírněnosti a naopak i vášnivosti.
Bella (původně s aspirací po romantice) začala vrkat se svým holoubkem...
...a Mortimer jakoby ožil, chodil s Bellou do kina a více do společnosti.
Když oba zdárně ukončili vysokou školu, našli si pěkný menší domek a vzali se.
Na ty krásné časy vzpomíná Bella s láskou,
byly to příjemné vzpomínky.
Po nějakém čase se jim narodila dceruška Kasandra. Nebyla nijak krásná, ale rozumu měla za dva a to se v životě cení více. Byla to taková mámina holčička. Copak asi dnes dělá?
Bella s teď už není, protože ve vztahu Belly a Mortimer došlo
k jisté události. Bella nějak nedokázala již ovládnout
své city k jistému mladému muži a projevila se její
romantická povaha a svou náklonnost ke jmenovanému „přepískla“.
Svědomí ji tolik hlodalo a byla si vědoma svého činu, proto si sbalila
věci a v noci se tiše vytratila. Na stole nechala jen dopis na rozloučenou,
ve kterém stálo jen:
„Odpusťte mi, že jsem zradila...Bella“.
Nerozvedli se, od té doby se neviděli.
Bella využila svého vzdělání a vydala se na kariéru
lékařky.
Moc ji bavilo pomáhat lidem a přinášelo jí to uspokojení,
ovšem zármutek po Mortimerovi a po malé Kas to neuhasilo. Bella
začala litovat svého činu, často proto plakala, ale věděla, že vrátit
se nemůže. Moc by je chtěla oba zase vidět. Co asi dělají? Jak se mají?
Je Mortimer stále sám, tak jako ona, Bella?
Ale život šel dál, Bella se dobře vypracovala a úplně se změnila,
když viděla lidské utrpení, začala si vážit toho, co vlastně
už nemá, toho, co ztratila...její aspirace se změnila na rodinnou.
Od jejího odchodu z domu Gothových uběhly asi tři roky.
Bella si nyní mohla pořídit pěkný domek. Ale ve své
samotě si začala stýskat, a tak si pořídila alespoň rybičky...
...starala se o svou hezkou zahrádku...
...a ve volných chvílích psala román.
Asi po týdnu, kdy se nastěhovala do svého nového obydlí
a měla již všechny věci urovnané, se dívala večer na zprávy,
když vtom někdo zazvonil.
V této zemi bylo zvykem jít přivítat nové sousedy, takže Bella tušila, že to bude zřejmě někdo odvedle. Byla docela ráda, že pozná nové lidi, takže šla ke dveřím, ale tohle jí vyrazilo dech! „Proboha, vždyť je to...“ zůstala s pusou otevřenou stát.
„Bell...? Jsi to ty?“ řekl skoro vyděšeně Mortimer.
Ale hořkost vůči ní v něm zůstala.
„To jsem teda fakt nečekal, že tu potkám tebe! Tohle je ironie!“
Otočil se a znechuceně odcházel.
Bella se nezmohla na slovo a nechala jej odejít. V koupelně si však poplakala.
Raději šla hned spát.
V sobotu ráno si po snídani došla pro noviny. Nevšimla si, kdo stojí opodál...
Nezaslechla tiché kroky za sebou...
Najednou za ní stál Mortimer: „Ehm...ahoj.“ Bella vyskočila ze židle.
„Uf, to jsem se lekla!“
„Promiň, omlouvám se,“ řekl Mortimer. „A za ten včerejšek taky...choval jsem se jako hlupák. Jsme dospělí lidé, tak bychom se měli ovládat. Omlouvám se ti...koneckonců, mně je to vlastně jedno, co se kdysi stalo, už se mě to nijak netýká“.
Bella hned nevěděla, co si o tom má myslet, jestli to Mortimer jen tak říká
nebo jestli už ho skutečně nezajímá, ale pak řekla: „Ale jistě,
to je v pořádku, já ti nemám co vyčítat...“
pak se trochu zarazila, nechtěla zabrousit na tenký led.
Raději rychle změnila téma: „No, dáš si se mnou kafe?“
„Jo, rád, děkuju,“ na to Mortimer.
U stolu si spolu povídali dost dlouho o všech možných věcech, o politice, o počasí, o knihách, jen ožehavé téma jejich soukromého života zůstalo nedotčené.
Pak si sedli do obýváku, kde pokračovali v konverzaci...
a náhle si Mortimer všiml něčeho, co ho velmi udivilo...
„Ty taky pořád nosíš náš prstýnek?“
zeptal se dosti překvapeně.
Bella se rozpačitě usmála: „Ále, no, to jen tak z nostalgie.“ Ale to nebyl ten pravý důvod. Bella Mortimera stále miluje. Byla si vědoma, že ten chvilkový úlet, po kterém pak opustila svou rodinu, byl největší omyl jejího života. Ale tohle přece nemůže dát najevo!
Když se loučili, Mortimer se na ni dlouze díval, vždyť ji neviděl celé
tři roky!
„Nečekal jsem, že naše setkání po takové době
bude příjemné, ale musím říct, že jsem se zmýlil.
Děkuju za hezký den!“
Když se jí dotkl, pocítila zvláštní chvění
po celém těle, jako za starých časů, jako když si ji tenkrát
Mortimer namlouval.
Mortimer odešel a Bella se natáhla vzadu na zahradě, zavzpomínala na staré časy a vybavil se jí také Kasandřin plyšový medvídek Teddy, se kterým si spolu hrály. Má ho Kasandra ještě?
„Jsem přece ještě kus ženský,“ říkala si Bella trochu samolibě u zrcadla „ještě toho mám hodně před sebou.“
„Ach, tady je naše svatební fotka, tohle je náš domek a tady...“ Belle se sevřelo žalem hrdlo, „tady jsem se svou Kas...“.
V poslední době se na Bellu navalilo hodně práce, měli v nemocnici dost fofr, tak neměla moc čas na jejich setkání myslet.
Ale jednou u ní doma zazvonil telefon:
- „Haló?“ řekla Bella. Ve sluchátku se ozývaly
podivné praskavé zvuky. „Haló?“ opakovala proto
znovu.
- „Zase je ten krám rozbitej...,“ uslyšela Mortimerův
rozmrzelý hlas. „Haló? Ahoj Bell, jsi tam?“
- „Ano, nějak to zlobí.“
- „Jo, pořád to vypadává. Chtěl jsem se zeptat, jestli,
ehm, mohl bych se...stavit?“ jeho hlas už zněl o něco veseleji.
- „Jasně, přijď! Mohl bys třeba dneska odpoledne? Mám zase konečně
po dlouhé době volno.“
- „Dobře, tak já přijdu. Ahoj.“
Bylo velké teplo, a tak si Bella mohla plnými doušky užívat
svého bazénu, ani nezaslechla, že někdo zvonil u dveří.
Mortimer zvonil už asi potřetí, ale stále nikdo neotvíral. Protože ho Bella přece čekala, tak mu napadlo, jestli se jí něco nestalo. Odhodlal se a vstoupil dovnitř.
Prošel kuchyní až dozadu na zahradu, odkud slyšel šplouchání vody.
Zastihl Bellu akorát, jak vylézá z bazénu.
„Promiň, že jsem sem takhle vešel, ale nemohl jsem se dozvonit a měl
jsem trochu obavu, jestli se ti něco nestalo,“ omlouval se Mortimer.
„Ne, to je v pořádku, spíš já se omlouvám,
že jsem tě tam nechala stát venku,“ řekla na to Bella.
„Pořád je krásná,“ pomyslel si pro sebe.
Nakonec skončili ve vířivce, ale jen si povídali :)
Protože jim docela vyhládlo, udělala Bella dobrou večeři, vepřové maso na žampionech.
Povečeřeli a bylo to skoro jako dřív...
Belle se jídlo povedlo, a proto jej Mortimer právem pochválil.
„Bylo to moc dobrý, tak dobrý jídlo jsem už dlouho nejedl,“
Bella na to nic neříkala, jen se rozpačitě usmála.
„Asi tak tři roky...“ dodal významně Mortimer.
Bella se kousla do rtu a šla si rychle sednout na pohovku, Mortimer za ní.
Dlouho neváhal a začal: „Nebudeme už chodit kolem horké kaše! Jak jsi nás mohla takhle opustit? Jak jsi mi to mohla udělat? Víš, jak to pro nás bylo těžké?“
„Ale pro mě to také nebylo jednoduché! Celých deset let jsem jen vařila, prala, uklízela, starala se o vás dva, měla jsem pocit, že jsem jinak naprosto neužitečná, že dělám jenom služku...
...a já potřebuju cítit, že konám nějakou plodnou práci, že tu po mně něco zůstane, že mohu někomu pomoct! Pochop to prosím tě!“
Mortimer nic neříkal, pomyslel si, že má Bella asi v něčem pravdu,
nemůže jí to odpírat.
„Promiň, odskočím si,“ řekla Bella. Mortimer si mezitím
přesedl na druhou stranu pohovky.
„Ale musím uznat, že si asi nevedeš špatně, viď? Máš moc hezký dům!“ obdivoval Mortimer.
„A i ty sama vypadáš dobře!“ Objal ji kolem ramen a Bella se ani nebránila.
Oba cítili teplo toho druhého a bylo jim tak moc dobře. Nemuseli ani
mluvit, jen dýchali společný vzduch.
Když se pak loučili, odvážil se pohladit ji po tváři. To na Bellu zapůsobilo jako časovaná bomba a v návalu pocitů Mortimera objala.
Mortimer nemohl pustit její něžnou ruku ze své a stále jí hleděl hluboko do očí.
„Miluju ho, miluju ho, ...“ hučelo jí v hlavě až do noci.
„Miluju...“
Následující den už to Mortimer nevydržel, prostě přišel a řekl: „Jdu si s tebou promluvit velice vážně, Bello, prosím, vyslyš mě!...
...Jsi pořád moje žena a maminka Kasandry. Vždyť stále nosíš snubní prsten! Patříš do naší rodiny, nikdo tě pro to, co jsi udělala, nezavrhuje, ale prosím tě, vrať se domů!“
„Když já už nechci být ta „puťka“, která se motá jen kolem plotny, já takhle nemůžu žít! Zvykla jsem si, že mě lidé potřebují, nemohla bych se vrátit k tomu starému způsobu života, jen se probírat v prádle a dělat vám otroka! To po mně přece nemůžeš žádat!“
„Ne, lásko, nebudeš náš otrok! Já ti pomohu
a Kasandra už je taky větší, rádi ti se vším
pomůžeme a nechci po tobě, aby ses vzdala své kariéry! Vždyť můžeš
zůstat v nemocnici, ale prosím vrať se domů! Bello, já...miluji
tě!...
...Neměl jsem kromě tebe jinou! Jsi jediná žena v mém životě!...
...Prosím, vrať se k nám, já i naše holčička umíráme touhou po tobě!“
„Bello, lásko moje jediná...!“
„Ano, ano, Morti, vrátím se, steskem po vás bych zemřela!“
A pak, po dlouhé, předlouhé době přišel dlouhý polibek.
„Počkej, já zavolám Kasandře, ať sem přijede, ona ještě nic netuší!“
„Ano, ano, zavolej jí, tak ráda ji zase uvidím...“
Mortimer tedy zavolal Kasandře do školy:
- „Haló, Kas?“
- „Ano, tati?“
- „Prosím tě, až pojedeš ze školy, vystup v ulici „V
Zahrádkách 5“. Čeká tu překvápko.“
- „Dobře, teď jdeme na oběd a pak přijedu. Ahoj“
- „Ahoj.“
„Ahoj Kasandro.“
„Ahoj taťko, copak je tady zajímavého?“ ptala se zvědavě
Kasandra.
„Půjdeme na návštěvu,...“ začal Mortimer.
„Jééé, vždyť víš, jak nesnáším cizí návštěvy,“ na to otráveně Kasandra.
„Počkej, počkej, bude se ti tu určitě líbit,“ chlácholil ji Mortimer.
„Tady totiž bydlí někdo, koho miluješ!“
Bella dosud nic neslyšela, stála na zahradě a přemýšlela...
Náhle zaslechla běžící Kasandru. Oči se jí zalily slzami.
„Kas, holčičko moje!“
„Mamí, maminečko!“
„Ach, maminečko, mně se po tobě tolik, tolik stýskalo!“
„Už napořád zůstanu s vámi, holčičko moje! Už napořád!“
Mortimer spokojeně pozoroval to dojemné setkání maminky a dcery.
Tohle byl opravdu ten nejšťastnější den v jejich životě...
Jako bonus můžete zhlédnout krátké video - "noční dvoření" ;)
Klikněte na obrázek (733 kB, 20 vteřin, formát wmv)
Komentáře
Přehled komentářů
Napiš mi prosím na mail hhhttt1999@seznam.cz kde je Bella Gotthová ukrytá moc tě prosím
Ahoj,pošlete mi někdo na e-mail?
(Gabriela, 28. 10. 2008 12:45)Ahoj prosmtě napsal by mi někdo,kde se nachází bella ? kdyžtak se ozvěte na e-mail janouchovag@seznam.cz
Bella je na nic
(gsd, 19. 10. 2008 11:55)Mě teďka chcíp ten Mortimer (nojo když synovec hraje tak se vůbec nezná). Takže chudák Bella je tam teďka na nic...mno
Bela
(bela, 13. 10. 2008 9:16)já belu vysvobodila a mám jí v krasohlídkově:Dčeká s mortimerem dítě:)
bella se nasla
(sajka, 2. 10. 2008 20:53)Bella je v Podivinove nebo Podivine nebo kdovijak se to jmenuje :-D ale kdyz ji prestehujes zpet k mortimerovi vubec se neznaj
Hledá se Bella!!!!!!!!
(Lucošek, 2. 9. 2008 19:49)Prosím prosím strašně moc toužím vědět kde je Bella Gothová.Napíšeš mi prosím na e-mail:dvorakovalili@seznam.cz prosím napiš , předem ti tisíckrát děkujii.
kde je bella
(majky, 31. 8. 2008 19:03)ahoj kde je bela gothova ukrita plosim-napis mi to na mail?- misahola997@seznam.cz mocinky dekuju
Ahoj
(Ahoj, 31. 7. 2008 18:43)
Ahoj,mohla bys mi prosimte napsat kde je ukrita bella?e-mail"Reny101@email.cz
Diiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiik
Kde je Bella?
(radushka, 23. 7. 2008 14:04)Ahoj prosimtě napiš mi na blog kde si našla Bellu a ten její nádherný byt.... plosím já ji hledám ahledám i ten byt ve kterém byla, ale nemůžu to najít napiš mi prosím na blog- http://radushka-11.blog.cz
uuuuuuuuuuuu
(filip, 5. 7. 2008 16:44)tak chtěl napsat špíno, ale p je blízko =, tak se přepklepl..
pro Kajineccka
(Ewča, 2. 7. 2008 8:22)
to s tou špínou si to napsal š=íno to jako že je to sprostý echceš to napsat nebo neumíš psát?
první možnost: si slušnáček
druhá možnost: neumíš psát tak se to nauč!!!
Šaty
(Ewča, 2. 7. 2008 8:17)ty "šaty" sou dobrý ty se dělaj z jednoho trika a sukně takže to ani úplně šaty nejsou
POMOZTE NÁM
(SOLAI, 15. 4. 2008 7:32)JÁ TEŤ HRAJU KASANDRU MÁME PŘÁRUSTEK DO RODINY A MAMINKA ZASE ODEŠLA NEMŮŽEME JÍ NAJÍT POMOSTE NÁM OTEC KASANDRI JE ZOUFALÍ JE MU68 A BEZ NÍ TO NEPŘEŽIJE
HELE NECHTE TOHO
(SORFAA, 11. 4. 2008 10:29)Náhodou to je dobrý skus pokračovat AHOJ SORFAA.
dscS
(???????????, 21. 3. 2008 19:11)jako to video je hodně moc krátký a debylní!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
HELE STAREJ SE O SEBE JO?????
(Clarka =o/, 13. 3. 2008 9:00)Hele ty se radši starej o sebe ..A nás nech na pokoji my si všichni všude můžeme kopírovat co se nám zachce víš??? Ty děláš jak kdyby nikdo vůbec nic nekopíroval seš divná..!!!!!!!A tenhle příběh sme sem dali páč nám to tu dodalo šťávičku..!! A mě nebaví dělat příběhy a stejnak tento příběh už sem viděla na 3 stránkách tak co..!!! Zdarec..ŠPÍNO !!!!!! fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj fuj!!!!!!!!!Háhá =oD =oD
Prosba
(Hana, 12. 11. 2008 13:23)